Dnes se můžeme dočíst, že mléko je přirozenou součástí našich jídelníčků už po staletí, tedy odpradávna. Ano. Odpradávna mléko člověk pije. To je fakt. Ovšem ne zcela tak přirozený, jak se můžeme dozvědět. Je mnoho důvodů, proč mléko nepít. Někteří mohou tato tvrzení vykládat po svém. Je tedy na nás samotných, abychom zvážili informace, které se dozvíme a podle toho udělali vlastní odpovědná rozhodnutí. Ze všech cca 5000 druhů savců je člověk jediný, který pije mléko jiných savců.
Mýtus 1 – Mléko je zdravé pro nás a naše děti
Naše děti nepotřebují kravské mléko. Než to trošku rozebereme, pojďme se podívat, co se děje při dojení krav ve velkochovech, jejichž mléko následně kupujeme v supermarketech. Aby krávy ve velkochovu dávaly požadované množství mléka, tedy téměř 10x více než kráva, která by žila ve volné přírodě, jsou krmeny hormony a antibiotiky. Tyto látky se pasterizací neoddělí, tudíž zůstávají v mléce. Můžete si být téměř jisti, že dostatečné množství antibiotik, které krávy dostávají, konzumujete také vy a vaše děti v mléce, které si koupíte v běžném obchodě. To může vašemu dítěti výrazně posílit imunitu proti antibiotikům, které by mohlo v jistou dobu dítě potřebovat. Kravské mléko obsahuje látky – tuky, hormony, které prospívají teleti. To musí během jednoho roku ztrojnásobit svoji hmotnost. Naproti tomu člověk dosáhne své dospělé hmotnosti za cca 18 let, což nás činí jedním z nejpomaleji rostoucích savců na planetě. Proto také látky obsažené v mateřském mléce člověka obsahují převážně tuky a hormony, které podporují rychlý vývoj a růst mozku. Kravské mléko způsobuje obezitu a nadváhu u dětí.
Mléko obsahuje opiát
Mléko obsahuje vodu, tuk, vitamíny, minerály a proteiny. Dva primární proteiny, které mléko obsahuje, jsou syrovátka a beta-kasein. Kasein typu A1 a A2. Veškeré krávy, produkovali před dávnou dobou kasein typu A2. Před 8000 lety došlo u krav k mutaci zvláštní aminokyseliny a přetvořila celý řetězec na A1.
Zaměříme se zde tedy na typ A1, který produkují krávy ve velkochovech v Evropě a Americe. Protein se skládá z peptidů a aminokyselin. Peptidy jsou organické chemické sloučeniny více aminokyselin. Jedná se tedy o jednotlivé aminokyseliny v definovaném pořadí, vázané a při tom spojené do jednoho nervového řetězce. Kasein, protein typu A1 je řetězcem, který se skládá z 209 aminokyselin. Histidin, tedy aminokyselina, která je umístěná v tomto řetězci na 67. pozici, má velmi slabou vazbu na ostatní aminokyseliny a způsobuje přetržení řetězce, čímž celý řetězec přetváří na BCM7 (Beta Casein Morphine) tedy beta kasein morfium. A je to venku. Mléko, které sami pijete a dáváte vašim dětem, obsahuje narkotický opiát, který vytváří závislost na této látce. Cítíte-li se tedy po mléku unaveni nebo lehce ospalí, způsobuje to tento opiát. Morfium, to je jeden z důvodů proč lidé milují sýr.
Mléko obsahuje hnis
Dojící zařízení, které saje mléko z kravského vemene každým dnem téměř „do sucha“ působí ve vemeni infekce, které vemeno zhnisávají. Dojící zařízení ovšem neví, co má sát a co ne. Prostě saje po celou dobu, kterou člověk na přístroji nastavil. Ano, mléko sice prochází pasterizací, ale věřte, že nikdy není tímto procesem hnis z mléka zcela odstraněn. Nepominu ani informaci, že světová zdravotnická organizace povoluje jedno plné oční kapátko hnisu na 2dcl mléka. A to není zrovna zanedbatelné množství při představě, že mléko pijeme.
Mýtus 2 – Mléko je významným zdrojem vápníku
Tento mýtus se rozšířil po celém světě na základě chybného přesvědčení, že tento „bohatý“ nápoj na proteiny a vápník je nezbytný pro celkové zdraví a zejména pro zdravé kosti. Je snadné pochopit, že nejasnosti ohledně imaginárních výhod mléka vyplývají ze skutečnosti, že šálek mléka obsahuje až 300mg vápníku. Mimo mnohé studie, které prokázaly řadu škodlivých účinků spojenou s konzumací mléka, se přišlo na doslova skandální zjištění faktu, že živočišné mléko naše kosti o vápník připravuje. No není to ironie? Stejně jako všechny živočišné produkty, mléko okyseluje pH v těle, což spouští biologickou korekci. Víme, že vápník je vynikající neutralizační složka kyselin v těle. A kde se jej nachází nejvíce? Ano v kostech. Takže ten samý vápník, který naše kosti potřebují, aby zůstaly pevné, je použit k neutralizaci kyselých látek, které v našem těle vznikají díky konzumaci mléka. Jakmile je vápník z kostí vytažen, tělo jej vyloučí v moči a vy se můžete těšit na překvapivý výsledek. Vaše kosti budou postrádat vápník. Dnes už si můžeme říci „ano, už chápu, proč statistiky ukazují, že v zemi s nejnižší konzumací mléka a mléčných produktů se zlomeniny vyskytují minimálně“.
Nejsmutnější skutečností ale je, že velká většina lékařů z jistých důvodů tento fakt ignoruje. Většina lidí na planetě mléko nepije. Přesto jsme v Evropě a v USA masírováni propagandou potravinářského a mlékárenského průmyslu. Jsou nám vnucovány mylné informace o nutnosti konzumace mléčných výrobků, s ohledem na naše zdraví. Přesto je právě v zemích s největší konzumací mléka evidován největší výskyt lidí s osteoporózou. Světová zdravotnická organizace /WHO/ to vysvětluje následovně: „Tento paradox si jasně žádá vysvětlení. Data shromážděná k dnešnímu dni naznačují, že nepříznivý vliv živočišných bílkovin v mléce (ne však těch rostlinných) může převážit pozitivní vliv příjmu vápníku na jeho bilanci.“
Mýtus 3 – Mléko je přirozenou součástí našeho jídelníčku
Tento mýtus sebou nese snad jen jeden neopodstatněný důvod a to ten, že živočišné mléko konzumujeme již po mnohá staletí. Dobře, tedy dva důvody, proč jej stále konzumujeme. Zvyk a pohodlí. Lidstvo žije v nevědomosti a téměř si nedokáže představit život bez kravského mléka. Mléko je sice součástí našeho jídelníčku ale rozhodně ne přirozenou. Příroda se o to postarala již od počátku věků. Jediné mléko, které v životě potřebujeme, je mateřské mléko. Tím to končí. Kráva produkuje mléko pro své mládě stejně jako žirafa, slon, pes, kočka, kůň, velbloud a vůbec všichni savci, na které si vzpomenete. Netuším, kdy přesně a proč se nastartoval tento nesmyslný proces, kterého se bez přemýšlení držíme doposud.
Ano, nebylo by jednoduché nechat zaniknout celé jedno průmyslové odvětví. Mlékárenský průmysl. Považme, jaká by to byla finanční ztráta pro majitele. Nejsmutnější na tom všem je, že přes veškerá fakta, které o mléce známe, stále slepě nakupujeme veškeré mléčné produkty, které nám nabízí reklama. Kupujeme je v supermarketech jen proto, že snad nejsme schopni udělat změnu v našem životě. Lidstvo se stále nechá hypnotizovat mediální masírkou ve formě reklam na pasterizované mléko, ochucené mléko, čedar, nivu, ovocné jogurty, bílé nízkotučné jogurty, ano přesně ty, „co jsou pro vaše tělo a linii to nejlepší“. Zastavte se a přemýšlejte! Proč?
Faktem je, že více než 70 % světové populace kravské mléko nekonzumuje. Většina lidí trpí nesnášenlivostí laktózy – například všichni Vietnamci a Thajci a většina Číňanů a Japonců. Důvodem je ztráta schopnosti produkovat enzym potřebný pro rozložení cukru (laktózy) v mléce, ke které dochází po odstavení kojence. Po konzumaci mléka se dostavují hlavní příznaky v podobě průjmu, nadýmání a bolesti břicha, a v některých případech také letargie, deprese, závratě a zvracení. Což ve své podstatě není žádná alergie nebo intolerance, ale REAKCE NA NEPŘIROZENOU POTRAVINU.
Mýtus 4 – Kráva dává mléko
Tento fakt chápeme až příliš doslovně. Nebojme se zajít do hloubky. Kráva dává mléko svému telátku. Ano, v tomto případě souhlasím. Aby kráva produkovala mléko, je potřeba aby jí býk oplodnil a aby porodila tele. Potom kráva dává mléko cca 300 dní, tedy téměř jeden rok. Zde vidíme, že příroda to opravdu zařídila tak, že kráva produkuje mléko jen v případě, že potřebuje vyživovat své mládě. Tento fakt vyvrací i předchozí mýtus. Opět případ uzavřen. Kráva dává mléko svému mláděti, klokan dává mléko svému mláděti, žirafa dává mléko svému mláděti a matka dává mléko svému dítěti. Žádný jiný savec po odstavení nepotřebuje konzumovat mléko nějakého jiného savce. Takto to příroda zařídila již na počátku věků a člověk není oprávněn toto nastavení měnit. Už při studiu na zemědělské škole mi toto nastavení lidstva bylo proti srsti.
…pro své telátko
Když se zaměříme na celý proces, který je ve velkochovech zásadní, aby byla produkce mléka dostatečná, ujistím vás, že vám z toho vůbec nebude dobře. Krávy mají několikanásobně silnější mateřský pud než člověk. Nemusím zde tedy popisovat, co kráva cítí a čím prochází, když o tele po porodu přijde. Jste-li žena, představte si, že vám ihned po porodu vaše dítě seberou a už jej nikdy neuvidíte, a tento pocit vynásobte deseti. Asi tak se kráva cítí, když jí seberou její tele.
Tele se posléze několik týdnů uměle vyživuje takovým způsobem, aby nezískávalo pokud možno žádné železo. Tele tímto trpí chudokrevností a oblíbené telecí maso je potom velmi jemné a „chutné“. Potom kráva dostane nemalé množství antibiotik a hormonů aby se produkce mléka alespoň zdesetinásobila, a dojení může začít. Krávu musí každý rok uměle oplodněna, aby byla v mlékárenském průmyslu produktivní. A toto se opakuje stále dokola, dokud to nebohé zvíře po sedmi letech není zcela vyčerpané a odvedené na jatka. Mimochodem kráva by se běžně měla dožít až 25 let. Toto působíme dobytku jen pro naši závislost na morfiu, které kravské mléko obsahuje.
Mýtus 5 – Pasterizace odstraňuje nežádoucí látky
Mléko se pasterizuje metodou UHT tzv. Vysoká pasterizace. Zahřeje se až k teplotě 135 až 150°C po dobu jedné sekundy. Tento proces se provádí z důvodů prodloužení trvanlivosti mléka či smetany. Proces filtrace umí odstranit z mléka drobné nečistoty. Nikoliv látky jako přidávané hormony, antibiotika a tekutiny jako je hnis, který kravské mléko obsahuje v důsledku technologie dojení. Viz výše. Dovolte mi tedy tento mýtus změnit na fakt, že pasterizace z mléka neodstraňuje nežádoucí látky.
Mýtus 6 – Bio mléko – správné řešení
Bio šílenství nenechává žádné uličky v obchodech s biopotravinami nedotčené. Za poslední roky se prodej organického mléka zvedl na 17,5% oproti konvenčnímu mléku. Stále si ale klademe otázky, v čem je organické mléko jiné a zda-li je pro naše tělo lepší volbou.
Pojďme se tedy podívat tři zásadní rozdíly, kterými se liší farmy produkující mléko organické.
- Krávy chované na takové farmě by měly být podle jistých předpisů krmeny ekologicky pěstovaným zrnem vypěstovaným bez syntetických hnojiv a pesticidů.
- Krávy by měli získávat minimálně 30% krmiva z pastvy.
- Neměly by být léčeny antibiotiky a neměl by jim být do krmiva přidáván růstový hormon pro zvýšení produkce mléka
Toto jsou tři zásadní a jediné rozdíly mezi bio farmou a farmou produkující běžné mléko. Technologie dojení zůstává na chlup stejná a opět se jedná krávy, které do svého mléka produkují BCM7. (Beta Casein Morphine) tedy beta kasein morfium. Podotýkám, že se stále jedná o stejný opiát jako u krav v běžném velkochovu. V bio mléce se nevyhneme také nežádoucím látkám (hnis), které vznikají důsledkem technologie dojení. Nutno dodat, že se stále jedná o živočišný produkt, díky kterému přijímáte nasycené mastné kyseliny, které po konzumaci musí vaše tělo neutralizovat vápníkem z vašich kostí.
Příroda zařadila lidské tělo mezi plodožravce, což je podkategorie býložravců. Naše tělo tedy není uzpůsobeno pro příjem živočišných produktů. Budeme-li tedy stále přijímat takové produkty a vyživovat naše tělo nasycenými mastnými kyselinami, můžeme se stále potýkat s různými nemocemi jako odpovědí na příjem nevhodné stravy.
Shrnutí
Konzumace mléka je krutá a zároveň nepřirozená. Mléko produkuje kráva pro telata, mnoho lidí má problém jej strávit, což vede k bolestem a nepříjemnostem. Hormony obsažené v mléce mají spojitost s výskytem rakoviny, např. prsu a prostaty, a s postrachem všech teenagerů – s akné. Mléčné proteiny souvisejí s diabetem 1. typu a s alergiemi. Nasycené tuky, cholesterol a živočišné bílkoviny, které se v mléce nacházejí, mají spojitost se srdečními chorobami, Alzheimerovou chorobou, diabetem 2. typu a mnoha dalšími nemocemi.
IGF-1 je zkratkou z anglického insulin-like growth factor -1, který do češtiny můžeme přeložit jako růstový faktor podobný inzulinu. Jde o hormon, který ovlivňuje růst a vývoj tkání jak u krav, tak u lidí, ale u obou druhů dosahuje rozdílné míry růstu. Má se za to, že kravské mléko má u lidí za následek zvýšenou produkci IGF-1, přičemž i drobný nárůst zvyšuje riziko vzniku onkologických onemocnění, včetně rakoviny prsu, prostaty, plic a tlustého střeva.
Navzdory vytrvalým tvrzením ze strany mléčného průmyslu, mléko není ani jediným, ani tím nejlepším zdrojem vápníku, a dokonce zvyšuje riziko zlomeniny kostí. Mnohem lepším a zdravějším zdrojem vápníku jsou fazole, čočka, brokolice, kapusta, potočnice, ořechy, semínka, sója a další potraviny rostlinného původu.
A pozitivní myšlenka nakonec. Máme na výběr. Nikdy není pozdě na volbu cesty, jakou se vydáme. Chceme-li žít v souladu a harmonii, musíme se přestat podílet na tomto velkém omylu. Tímto vás chci vyzvat ke změně, kterou vaše tělo rozhodně ocení. Vy sami to poznáte za krátkou dobu. Moje tělo je biologicky nastaveno stejně, jako ta vaše. Odstranění mléka a mléčných výrobků z jídelníčku doslova dokáže transformovat život. Změňte svoje stravovací návyky. Budete šťastní!